http://vitas.matfyz.cz/txt/em/zizala.html
Pouštní žížala je žlutá, aby ji v písku nebylo vidět, ale má oranžové břicho. Proto, když chce spáchat sebevraždu, obrátí se na záda a náhodný chodec ji zašlápne v domění, že je jedovatá.
Tato žížala je asi (48,26315+0,00148)cm dlouhá a jako správný koružkovec se skládá z článků, má jich 167(cbd). Normální kroužkovci nemají oči, ale tato žížala je má, aby na nich mohla nosit brýle proti slunci. Ty jsou totiž v poušti, kde slunce prudce pálí celý den, velmi důležité.
Zvláštností na pouštní žížale jsou její zuby. Má celkem tři (něco jako tři zlaté vlasy děda vševěda, jenže žížaly nemají vlasy, tak má alespoň zuby) a všechny tři zuby jsou hrozně veliké. Dosahují až k zemi. Proto také, až někdy uvidíte v poušti tři dlouhé rýhy na písku, bude to určitě stopa pouštní žížaly, která trénuje plížení vzad. (Pokud se totiž plíží vpřed, nepoznáte nic, protože zbytkem těla šikovně likviduje stopy po zubech).
Chytit pouštní žížalu je velmi složité. Splýva totiž s prostředím a je velmi rychlá. Proto se Velký-kouzelník tolik snaží získat zpět zub této žížaly, který kdysi tak pracně získal a který mu teď zákeřně ukradli.
au: Kristina Rochová cp: vydán souhlas k otisknutí na webu
http://vitas.matfyz.cz/txt/em/zizala.html