Antimáj

je brzké ráno poslední září -
ranní září - na lásku není čas.
hrdliččin dávno ztichl hlas,
a bez vůně háji borovému se dnes daří.
hlasitě chrápe měkký mech.
ovocem svým strom pravdu děl. 
slavík šípku vyhnouti se chtěl,
mělť i šípek velký spěch.
ve vlny jezera, ty jež omývaly břeh
mlčely světle onen bol
a neobjaly ani mol
díry černé světů těch
jenž našly cestu purovými pásky 
vysušeny zde jsou slzy lásky.

orig:

Máj
Karel Hynek Mácha

Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh objímal je kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.